Roman Smetana - první politický vězeň v ČR?
Přidáno v pátek 17. 2. 2012
V posledních dnech proběhla českými sdělovacími prostředky zpráva, která dala všem vyznavačům iluzí o svobodě a demokracii na srozuměnou, že právo je vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon a že stát je politickým nástrojem v rukou hospodářsky panujících tříd k utlačování tříd utiskovaných. Marxisté to vědí už dávno, ale i ostatní se o tom v praxi už přesvědčují a ještě mnohokrát přesvědčí.
Zpráva ČTK ze 14. 2. 2012 uvádí: "Olomoucký řidič autobusu Roman Smetana, který kreslil na předvolební reklamy, půjde do vězení. Muž, jenž ke sloganům psal dodatky a politikům přikresloval tykadla, odmítl odpracovat již dříve uložené obecně prospěšné práce i odpykat domácí vězení.
Soudkyně Markéta Langerová, žena tehdejšího lídra olomoucké ODS Ivana Langera, mu proto trest změnila na 100 dní vězení. Informuje o tom úterní středomoravské vydání Mladé fronty Dnes.
Třicetiletý řidič Dopravního podniku města Olomouce Smetana podle svých slov na protest proti politickým elitám pokreslil nejméně 30 reklam na autobusech, které si před volbami v roce 2010 pronajaly strany. Připisoval na ně slogany, v nichž politiky označoval za lháře, zloděje, korupčníky a prostitutky.
Mezi stranami si řidič, jehož udal kolega, nevybíral. Nejvíc pokreslených polepů však patřilo ODS, která se jako jediná rovněž u soudu domáhala, aby jí řidič zaplatil škodu 15 000 korun.
Vedle toho si měl podle původního rozsudku odpracovat 100 hodin obecně prospěšných prací. To ale neudělal.
"Odmítám vykonat uložený trest obecně prospěšných prací, stejně tak odmítám, aby mi byl přeměněn na odnětí svobody. Jsem přesvědčen, že slušní a poctiví lidé do vězení nepatří," napsal Smetana v prohlášení Probační a mediační službě České republiky, která měla dohlížet na vykonání trestu.
Vzápětí odmítl i další náhradní trest v podobě domácího vězení, který soudkyně zvažovala. Předchozí trest mu tak soudkyně změnila na stodenní pobyt ve vězení.
Muž po skončení jednání řekl, že ani teď se verdiktu nepodvolí. "Do vězení nenastoupím, bude na mne muset vydat zatykač a nechat mne zadržet," cituje deník Smetanu.
Soudkyně, jejíž manžel byl v tehdejších volbách lídrem ODS v Olomouci, byla od počátku podle listu objektem pochybností. Langerová možnost, že by byla podjatá, opakovaně odmítla."
Kritici perzekuce Romana Smetany uvádějí, že se jedná zřejmě o prvního politického vězně v českých zemích po r. 1989. To není pravda, politickými vězni byli v letech po "Sametové revoluci" i Miroslav Štěpán, vězněný v l. 1990-91 za "zneužití pravomoci veřejného činitele" (za podíl na potlačení nepovolených demonstrací v lednu 1989 v Praze) a několik pracovníků Státní bezpečnosti odsouzených a vězněných vesměs za totéž, včetně známého provokatéra Ludvíka Zifčáka představujícího na Národní třídě 17. 11. 1989 "mrtvého studenta" (což byl čin, který havlovské kontrarevoluci významně pomohl a ta se jeho aktérovi takto "odměnila"). Mezi politické vězně patřili v 90. letech rovněž federální ministr vnitra z l. 1988-89 František Kincl, náčelník II. správy StB Karel Vykypěl, nemluvě o osobách souzených, odsouzených a jinak štvaných za účast v soudních procesech proti teroristickým vrahům z Babic z r. 1951 či proti provokaci katolické reakce v Čihošti v r. 1949. O jednotlivých souzených, odsouzených a uvězněných lze dnes dohledat jen velmi kusé informace, protože tato fakta se do pohádky o "svobodě a demokracii" nehodí. Mediálně známější je štvanice na Aloise Grebeníčka a jeho rodinu (z velké části vedená proto, že jeho syn byl v té době předsedou KSČM), uvěznění někdejšího předsedy Ústřední rady odborů a člena předsednictva ÚV KSČ Karla Hoffmanna a v l. 2009 - 2010 věznění bývalé dělnické prokurátorky Ludmily Brožové - Polednové. Po soudech byl po "vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí" tahán i bývalý generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. V současnosti je souzen v politickém procesu příslušník StB, komunista Antonín Prchal. Soudním žalobám čelí i řada současných představitelů komunistických stran a organizací, od předsedy KSČM Vojtěcha Filipa (ten existenci třídního boje popírá, a co je mu to platné...) přes poslance Miroslava Grebeníčka a Martu Semelovou po předsedu SMKČ Lukáše Kollarčíka. (Některé žaloby byly zamítnuty, některá vyšetřování zastavena.) Člen Komunistického svazu mládeže (KSM) David Pěcha byl v r. 2001 odsouzen "za pomluvu", v r. 2009 spáchal sebevraždu (vyskytly se i spekulace o vraždě), k níž politické pronásledování bezpochyby přispělo. Policejní výslechy se nevyhnuly některým členům KSM po dobu jeho dočasného rozpuštění v l. 2008 - 2010.
Řidič autobusu olomoucké MHD Roman Smetana je však zřejmě prvním, nebo alespoň prvním široce medializovaným a tedy široce známým politickým vězněm po r. 1989, jehož soudní proces není spojen s "bývalým režimem". Smetana je pravděpodobně nestraník a vyjádřil se, že "pokud by byly na autobusech plakáty KSČM, čmáral by i po nich". Těžko soudit, jestli jde z jeho strany o neuvědomělost a vliv antikomunismu nebo naopak o vysokou uvědomělost vyznačující se poznáním, že KSČM žádnou protirežimní, protisystémovou stranou není a její vůdci usilují pouze o urvání maxima politické moci v kapitalistickém systému a z ní pramenících výhod pro sebe, stejně jako vůdci všech ostatních parlamentních (a bezesporu i většiny mimoparlamentních) politických stran a hnutí...
Roman Smetana je souzen za to, že vyjádřil názor naprosté většiny občanů ČR na současnou politickou reprezentaci tohoto státu, v němž si stále více lidí uvědomuje, že ve volbách pouze vybírají, kdo je bude v příštím volebním období utlačovat a že "kdyby volby mohly něco změnit, už by je dávno zakázali" (odtud směšně nízká volební účast). Roman Smetana našel odvahu říci své názory otevřeně a nést tvrdý trest za jinak banální čin vandalismu, za nějž by postih bezpochyby nebyl zdaleka tak tvrdý, pokud by neměl zásadní politickou dimenzi.
V kontrastu s odsouzením ke 100 dnům vězení za čmárání na volební plakáty buržoazních politických stran je nikým nepotrestaná vandalská likvidace nástěnek KSČM v desítkách českých měst a vesnic, kde tyto vesměs pod tíhou neustálého vandalismu antikomunistů přestaly být obnovovány a zanikly.
Komunisté jakožto uvědomělí bojovníci proti kapitalismu vadí každému buržoaznímu režimu. Represe vůči ostatním odpůrcům diktatury buržoazie, kteří vědomými bojovníky proti kapitalismu nejsou (sem patří nejspíše i Roman Smetana), je příznakem postupující fašizace společnosti. Aby přeměně buržoazní demokracie ve fašismus bylo zabráněno, je třeba přeměnit buržoazní demokracii (synonymum diktatury buržoazie) v demokracii socialistickou (synonymum diktatury proletariátu). K tomu je však zapotřebí si uvědomit, že nestačí současnou situaci kritizovat, ale je třeba bojovat za její překonání.
Statečné vystoupení Romana Smetany je úctyhodné, ale společensky přínosnější bude až v momentě, kdy si Roman Smetana a všichni jeho potenciální následovníci uvědomí, že nestačí říci a) "všechno je špatně", ale je třeba dodat b) "co dělat, aby bylo všechno dobře". Marxismus nezůstal u otázek. Přinesl odpovědi. Marxův a Engelsův "Manifest" a Leninův "Stát a revoluci".
Leopold Vejr
Viz též www.komsomol.cz