SMKČ na akci Lenin-Liebknecht-Luxemburg v Berlíně
Přidáno v úterý 14. 2. 2012
V Berlíně se i letos v polovině ledna konala velká akce Lenin-Liebknecht-Luxemburg. Ani my ze SMKČ jsme zde nemohli chybět. Vrcholem naší cesty byl nedělní pochod a uctění památky velkých revolucionářů zabitých Freikorpsem roku 1919, pohřbených na Ústředním hřbitově ve čtvrti Friedrichsfelde.
Zde kolem obvodového okruhu čestného pohřebiště mezi hroby otce K. Liebknechta a dalších činitelů dělnického hnutí nacházíme například místo posledního odpočinku tragicky zesnulého tajemníka SED Wernera Lamberze a jeho kolegy Paula Markowskiho. Bylo obsypáno karafiáty, podobně jako ostatní místa vzpomínající na soudruhy, kteří bojovali za lepší Německo a svět. Jako střed pomníku socialistům bylo místo označené prostým velkým kamenem s nápisem "DIE TOTEN MAHNEN UNS" - "Mrtví nás varují". Zde leží Rosa Luxemburgová a Karl Liebknecht. Je tu i destička se jménem nacisty umučeného Ernsta Thälmanna, u hrobu jehož dcery Irmy jsme se zúčastnili pietního aktu spolu se zástupci česko-německého Revolučního svazu přátel Ernsta Thälmanna.
Pod hromadou květů u monolitu nebylo vidět jediné jméno a největším pomníkem zmíněných osobností byl desetitisícový pochod, živá řeka s rudými prapory a staršími či novými revolučními písněmi, které zněly po celé Karl-Marx Alee směrem k hřbitovu. Zde jsme pochodovali i my. Nebyli jsme z bývalého Československa sami: spolu s námi byli v Berlíně zástupci české Dělnické komunistické organizace a slovenského Socialistického zväzu mladých (SZM). Na pozvání mládežnické organizace Marxisticko-leninské strany Německa (MLPD) Rebell jsme v sobotu navštívili večerní kulturně-politickou akci v Keplerově škole, na které jsme se i hudebním vystoupením a výstavou podíleli. Celkově panovala velmi přátelská a především inspirativní atmosféra. Inspirativní především co se týče pohledu na dosavadní výsledky a styl práce německého Rebellu.
Dvoudenní pobyt v německém hlavním městě byl zakončen odpoledním položením věnce s nápisem "Hrdinům / SMKČ Česko" k památníku padlých rudoarmějců v Berlíně-Treptowě.
Komunistická mládež trochu jinak
Pobyt v Berlíně mě vede k malému zamyšlení nad možnostmi fungování levicové mládeže, se kterými jsme se setkali u našich západních sousedů a našich mladých soudruhů z německého Rebellu. Co jsme viděli u mládeže německé Marxisticko-leninské strany Německa (MLPD) bylo trochu jiné než to, co nám jako svůj styl představovala část oficiální mládeže KSČM, jejíž hlavní aktivitou jsou útoky na SMKČ. Bohužel. Ale zase bohudík za možnost vidět, že existují i nějaká pozitiva a že kreativita nekončí pouze u předvolební sbírky na udržení životní úrovně místních zastupitelů.
Čím nás tedy organizace Rebell kromě přátelské atmosféry zaujala?
Setkali jsme se s plným využitím moderních technologií, množství vzdělávacích i propagačních materiálů, nepodceňovanou ideologickou stránkou (viz znovu vydávané a cenově přístupné Leninovy zásadní spisy spolu s nejnovějšími publikacemi k aktuálnímu dění), moderní formou pojatým kvalitně vytištěným časopisem, tématickými CD, kvalitními kulturními aktivitami. Sami jsme také na dobré cestě nabízet podobnou alternativu, i když ještě ne vše je hotové, ještě ne na vše jsou prostředky. Cesta Rebellu je však velkou inspirací - žádný ústup od velkých myšlenek, důraz na moderní formu sdělení a aktuálnost bez konformního přizpůsobování se maloměšťáckým tendencím, schopnost kulturně-politicky působit na vysoké úrovni či vhodně pracovat s mládeží.
Proč má Rebell úspěch? Proč má co nabídnout? Jeho heslem není oportunismus, jeho charakterovou vlastností není slabost, jeho pracovním stylem není neschopnost. Naopak. Řekneme si, že na to všechno mají asi němečtí soudruzi více času, více prostředků. Ano. Protože většinu času nevěnují napadání komunistické mládeže v "levicovém" tisku ani pseudospolkové činnosti, sloužicí k zabavení několika jedinců, či neinvestují do nekvalitních materiálů pro předvolební kampaně. Finance i pot jsou celkově investovány jinam, než do kariéry mlčícího zastupitele. Rebell nám dokazuje svou vzestupnou tendencí určitou hmatatelnou alternativu nynějšímu vývoji toho, co se nazývá komunistickou či levicovou mládeží. Ať to "oficiální zástupci" mládeže z řad komise vytvořené ÚV KSČM chtějí chápat nebo ne.
Co říci na závěr? Snad jen položit tuto otázku: Není zkušenostmi již dávno zodpovězena otázka, zda se má mládež komunistické strany ubírat myšlením a činy podobně jako zmíněná strana směrem k SDĽ či SDS a kam tento směr povede?
Martin Peč
www.komsomol.cz