17. listopad 2011 - Prahou znělo: "Ať žije socialismus!"
Přidáno v neděli 4. 12. 2011
17. listopad, ve světě známý jako Mezinárodní den studentstva, je jedním z nejvýznamnějších a nejsmutnějších mezníků historie Československa. 17. listopadu 1939 došlo k velkému zatýkání českých studentů, popravě devíti z nich, jejich deportacím do koncentračních táborů a k následnému uzavření českých vysokých škol v nacisty okupovaném Protektorátu Čechy a Morava. V roce 1989, ve stejném dni, započala Listopadová kontrarevoluce, která vedla k restauraci diktatury buržoazie - kapitalismu, rozbití československého státu, rozkradení bilionových hodnot národního majetku a také k postupné devastaci školství a znalostní a morální úrovně studentů.
Členové, kandidáti členství a příznivci Svazu mladých komunistů Československa-Komunistického svazu mládeže (SMKČ-KSM) se ten den, před akcemi, v hojném počtu setkali v budově Ústředního výboru Komunistické strany Čech a Moravy (ÚV KSČM) v Praze, ale další byli aktivně přítomni také na protivládních demonstracích v Brně (u petičního stánku SOS Student) a (v kontingentu s praporem SMKČ) v Ostravě.
HLÁVKOVA KOLEJ
První akcí, které se blok SMKČ-KSM účastnil, byla ve 12.30 akce před Hlávkovou kolejí (patřící k ČVUT), která byla pořádána Pražskou radou KSČM. Mimo SMKČ zde byla zastoupena KSČM (tradičně její komunističtí poslanci, Marta Semelová a - zde jediný místopředseda ÚV KSČM - Stanislav Grospič), Levicový klub žen, Odborový svaz Čech, Moravy a Slezska (OS ČMS), Klub českého pohraničí (KČP), Komise mládeže ÚV KSČM a krajčův Svaz mládeže (přičemž poměr SMKČ-KSM:KM:kSM byl 25:5:1, což už o něčem svědčí, navíc, když někteří přítomní z KM jsou rovněž členy SMKČ-KSM).
Hlavní projev na pietním aktu, tentokrát mohutně oblétaném novináři, měl Stanislav Grospič, předseda OS ČMS, který připomněl přítomným události 17. listopadu 1939 a pozdější perzekuci českého studentstva a zároveň upozornil na nezlomnost českého národa vůči nacistické diktatuře. "Šlo o pošlapání lidské důstojnosti a je to vážné varování, které přináší smrt Jana Opletala. Nikdy se nesmíříme se zákonem o tzv. třetím odboji, který uznává vrahy a staví je na roveň bojovníků proti fašismu. Odmítněme politiku současné vlády, která má výrazně nakročeno k tomu, co jsme zažili v době nacistické okupace." Tím jasně vyjádřil názor celé pietní akce na uznání neonorimberského zákona o "třetím odboji" a tak sloučení hrdinů protifašistického odboje s lopežnými vrahy Mašíny a Chátrou 77.
Dále vystoupila Marta Semelová, která poděkovala za účast mladým (zatím největší v popřevratové historii) i dříve narozeným komunistům a vyzvala k účasti na dalších akcích tohoto dne s tím, že se jich bude sama účastnit. Mimo pietní akt KSČM zde byla ráno sešlost režimních aparátčíků Občanské demokratické strany, vedených mistrem privatizátorem Klausem (který musí být starší než Metuzalém, jelikož podle svých slov zažil pád komunismu a ten naposledy existoval před cca 5000 lety př.n.l.). Mimo jiné zde byl i neodvolatelný ministr a proamerický kolaborant Vondra. Říkáme si, zda v kapse nemusel zlostí v pěsti zatínat legitimaci CIA, když viděl nezničenou plaketu komunistického hrdiny Dr. Ing. Otakara Runy, který na Hlávkově koleji studoval a byl popraven 28. 11. 1941. Po ukončení pietního aktu jsme se členy KČP (u kterých nelze neocenit, že přes svůj mnohdy vysoký věk v mrazivém dni dorazili, ostatně jako vždy, zatímco nekomunističtí poslanci KSČM, takový Bc. Klán či Ing. Dolejš, kteří trpí chorobnou usedlostí v poslaneckých křeslech, mezi nás, "zlé stalinisty", dorazit nemohli - i když tam nikomu nechyběli, nutno dodat) přesunuli na Staroměstské náměstí.
STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ
Po příchodu na "Staromák" jsem byli překvapeni, jaké malé počty demonstrujících se na náměstí sešly. Kolem osmi set lidí na akci pořádanou 15 organizacemi - to je na okamžitý zvrat, který měl tento den přijít, dle některých zbožných přání reformistů a ukvapených rádoby revolucionářů, zatraceně málo. Blok SMKČ-KSM byl posílen o další členy z kraje pod Ještědem a počet hodně přesáhl tři desítky našich členů a příznivců.
Demonstrace Spojenectví práce a solidarity (SPaS) by byla další nic neříkající selankou, kdyby nebyl kontingent SMKČ-KSM, přesněji jeho místopředseda David Pazdera, napaden horlivými samozvanými "pořadateli" (jeden z nich byl rozpoznán jako M. Prokeš, mimo jiné člen KSČM) za nošení rudého praporu s Ernestem Che Guevarou, srpem a kladivem a nápisem SMKČ-KSM. Byli jsme označeni za agenty CIA (což místopředseda SMKČ Vysočina vtipně okomentoval, že pro něj dolary od CIA nějak váznou) a represivní složky buržoazního státu vyzvali, aby nás donutili prapor stáhnout. K tomu nás vyzval velitel přítomné jednotky policistů. David Pazdera policistům sdělil, že problémem ovšem je, že údajný "pořadatel" nebyl nijak označen a že tedy žádá, aby mu bylo předloženo oznámení o konání shromáždění, kde bude uvedeno, jak jsou označeni pořadatelé tohoto shromáždění a pouze s takto označeným, tedy skutečným pořadatelem, se bude bavit. Toho se přítomný ochránce demokracie vydal hledat, takže své řízení na místě nedokončil. Jelikož jsme neustoupili a nedbali ani dalších verbálních výlevů policie typu "uhni, ať mně s tím praporem nevypíchneš oko", mohly rudé prapory (rozvinuli jsme také další se srpem a kladivem a dva OS ČMS) dále vlát. Pikantní na tomto excesu bylo, že "pořadatelů" se dokonce chvíli zastával i pan Šinágl, což jim, po Davidově upozornění, ani NEVADILO - členům KSČM! Příznačné je, že stejný den se militantní antikomunista (u kterého doma sídlí - zatím neregistrované - Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) mluvil na demonstraci nácků z Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Dlouholetý příslušník Policie a SNB ve výslužbě, který byl se svým synem a s dalšími na všech akcích s námi, označil jednání přítomné policie jako vysoce neprofesionální a neopodstatněné. Mezi demonstranty byly roznášeny, méně zmrzlými členy, letáky proti kapitalismu a byly vedeny diskuze s různými skupinami či jednotlivci, kteří se účastnily demonstrace. Mezi nimi byli mladí sociální demokraté, jejichž prapor "pořadatelům" nevadil, či občan, který za socialismu zažil příkoří a přesto komsomolce podpořil a uznal, že za socialismu byly lepší možnosti pro žití než dnes.
Demonstrace se sama definovala jako "léčba nemocného pacienta demokracie", což nám vzhledem k situaci v zemi připomínalo spíše frašku, jelikož v takovéto situaci není čas na podobné šarády s rakvemi a koupenými koňmi. Projevy v souhrnu nijak nepřekvapily, z bídy reformismu až na světlou výjimku víceméně nevylezly. Lidé pomalu nemají co jíst, pány, jako je Bakala, jsou vyhazováni z bytů, páchají sebevraždy z existenčních důvodů (stačí zhlédnout dokument "Robota") a žijí čím dál víc v bídě a předseda KSČM Vojtěch Filip místo jasných protikapitalistických hesel a návrhů v projevu řeší Ozzyho Osbourna na tričku. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka byl vypískán (a dobře mu tak, odmítáme mrznout na akci proto, aby ČSSD zavedla důchodový soukromý sektor jen o 5 let později než současná vláda a ve zdravotnictví již se nebránila "hotelovým" poplatkům za pobyt v nemocnici!).
Zástupce NWOO (New world order opposite organization - Opozice novému světovému řádu), aby frašku dokončil, rozhádal přítomné iniciativy tím, že obvinil politické strany ČSSD a KSČM ze zneužití demonstrací. Měl sice nechtěně pravdu - většina ČSSD a vedení KSČM žádnou revoluci, která by svrhla kapitalismus, nechtějí a tím demo jen zneužili, ovšem bez strany hající důsledně vědecký světový názor, marxismus-leninismus, která by byla vůdcem dělnické třídy a jejích spojenců, revoluce zvítězit nemůže. KSČM (respektive, jak je třeba dodat, většina jejího současného vedení), která SPaS iniciovala, a která nemá ani jednoho ze tří mluvčích této iniciativy, sama sebe, díky politice Vojtěcha Filipa, degradovala, jako parlamentní stranu, na pouhý servis pro SPaS, jak na dalších akcích po demonstraci uváděli také funkcionáři KSČM, kterým ještě zůstal pud sebezáchovy. Ve chvíli, kdy za SPaS, i přímo na demonstraci, hovoří protagonista kontrarevoluce 89 Petr Uhl (který tehdy agentuře TASS předal lživou informaci o mrtvém studentu Šmídovi na Národní třídě, ze kterého se pak vyklubal zaúkolovaný agent Zifčák), bývalý ministr zahraničí Kavan, nebo Neubert ze Strany demokratického socialismu, jejíž volební výsledky se počítají dvě místa za desetinnou čárkou, jde o jasnou degradaci potenciálu KSČM a o podivnou "akční jednotu" s antikomunisty. Nejvíce na akci samozřejmě pak vadí komunistická mládež, která tuto "akční jednotu" s vysloužilými buržoazními politickými mrtvolami narušuje.
Ani slavná Nová antikapitalistická levice, slovy svého zástupce na pódiu, dnešní režim jako kapitalismus nepojmenovala a zůstala u frázerství o "svobodě, demokracii a sociálním státu". To je antikapitalistická levice? V čem se jejich projev liší od ČSSD? Dále, pro nás konečně, vystoupil s. Grospič za OS ČMS - ten připomněl, že den před demonstrací byl podepsán prezidentem Klausem nový zákoník práce, dle kterého se omezí práva zaměstnanců a uvolní ruce kapitalistů v zacházení s nimi. S. Grospič také jménem WFTU (Světové odborové federace, jejímž je OS ČMS členem) demonstrace v České republice podpořil. Zde bych ocenil, že jsme se (demonstranti, protestující) dozvěděli něco nového a důležitého, což se o zbytku demonstrace řici nedá. Kolem půl třetí se demonstrace začala přesunovat na Václavské náměstí.
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ
Komsomolci, KČP a OS ČMS se postavili do čela průvodu a početný zástup rozskandovali. "Ať žije socialismus!" a "Kapitalismus, bída, hnus!" byla, spolu se "Sociální škrty, nezaměstnanost - máme toho dost!" hlavními hesly, která se z úst účastníků průvodu rozléhala Prahou. Tento velký zástup pod rudými prapory prošel kolem bývalého Tylova divadla a směřoval přes "Václavák" až k demonstraci ProAltu u sochy sv. Václava. Viděli jsme, jak se k nám okolní, náhodní kolemjdoucí, přidávají. Při příchodu rudého bloku k místu demonstrace, když jsme začali skandovat "Už jsme tady!", nám mnozí, a nebylo jich málo, tleskali. I samotné vedení Pro Altu vypadalo vyvedené z míry. Tentokrát to na oblíbené problémy s nošením rudých praporů na demonstrace nevypadalo. Demonstrace s odhadovaným počtem 2-4000 lidí započala v 15.00.
Na Václavském náměstí byla demonstrace přece jenom pestrostí projevů, počtem demonstrantů a akčností na vyšším stupni než ta na Staroměstském, ale do akce, která by buržoazií alespoň trochu "zatřásla", to mělo daleko, což bylo znát i na prohlášení prezidenta Klause, který v projevu v ten den prohlásil, že "transformace splnila svůj účel". Jak pro koho, dodáváme my.
Největším "lákadlem" demonstrace a její předností byla zahraniční účast slovinského filozofa Slavoje Žižka. Jeho projev by se dal označit za nejlevicovější z této demonstrace a dle našeho názoru nejzajímavější. Žižek řekl, že kapitalismus nejlépe funguje bez demokracie a je tak nejefektivnější, jak je vidět v Číně, kde vládnou "komunisté" (kamarádi Vojtěcha Filipa) neboli, že kapitalismus v čisté formě diktatury buržoazie je efektivnější než ve formě iluze buržoazně-liberální demokracie. Že socialismus už máme, ale jen pro bohaté (Mladá fronta Dnes pak jeho slova zcela obrátila a překroutila). Dalším řečníkem byl Stanislav Štěch, prorektor University Karlovy, jako zástupce odpůrců školného. "Slavíme Den boje za svobodu a demokracii. Za 22 let to nikdy neplatilo tak jako dnes, kdy jsme ohrožení totalitou peněz, nadvládou nikým nevolených vládců finančního trhu, ratingových agentur a skupin finančního kapitálu, které se projevuje i ve vzdělávání. Vzdělání se pro ně stalo jen dalším ložiskem zisku, dlouho ležící ladem" , pravil. Jeho projev byl jistě velmi dobrý, ale zastíněn tím, že na demonstraci nemohl rovněž vystoupit zástupce SOS Student, sdružení mnoha organizací, které již nasbíralo přes 8 tisíc podpisů proti školnému. Z popudu anarchistického aktivisty Ondřeje Slačálka to nebylo povoleno. Ptáme se, proč?
Dále vystoupil zástupce policistů Daniel Bláha, který varoval před snižováním počtů policistů v ulicích pod neúnosnou mez - tudíž zvyšováním kriminality. Jako poslední hovořil Ondřej Slačálek, který, vida řadu rudých praporů, rozmlouval o tom, jak minulý režim nebyl socialismus, ale jakási "diktatura tajemníků". Je otázkou, proti čemu a za co vlastně hovořil. No, není se čemu divit, že si lidé stěžují, že jim ProAlt nedává místo během demonstrací, když chtějí na rozdíl od tlachajících anarchistů něco říci. Po projevu Slačálka se demonstrace ProAltu transformovala do pochodu směr Palachovo náměstí. Po zkušenostech s předchozími pochody ProAltu, v čele s vedoucím (léta) devítičlenné trockistické internacionály Janem Májíčkem, který se stále nenaučil ani skandovat do megafonu, se až na výjimky komsomolci pochodu nezúčasnili.
Zaznamenali jsme vyjádření podpory naší činnosti a boje. Naše DVD a hromada letáků "20 let kapitalismu stačilo!" se tradičně rozdala během několika minut a představitelé SMKČ-KSM promluvili pro několik buržoazních a zájmových médií. Bohu(nebo Marxu)-žel, z hlediska obyčejného demonstranta tyto demonstrace zatím režimu neublíží, hlavně pokud se bude jednat spíše o sebezviditelňování podivných jednotlivců, přecházejících z jedné pochybné "iniciativy" do jiné, než o organizaci změny tohoto systému útlaku, vykořisťování a válek - kapitalismu.
Mediální P.S.: Česká televize "nezklamala" - záběr plného náměstí (které ovšem ukázala jen na ČT 24, vůbec ne v hlavních zprávách) komentovala tak, že zde demonstrovalo jen tisíc lidí, i když policejní odhady říkaly tisíce DVA - zkreslila tedy i informace policie - to je demokracie... z našich poplatků...!
Josef Dastan, Lex Schrapnel
převzato z www.komsomol.tym.cz