Stanou se Hradčany hradem „Šípkové Růženky"?
Přidáno v neděli 11. 3. 2012
S blížící se přímou volbou prezidenta České republiky se ve sdělovacích prostředcích šíří zprávy o tom, kdo se stane novou figurkou českých i zahraničních miliardářů po Václavu Klausovi, který se proslavil třeba jako vášnivý sběratel a zloděj propisek či jako nepřítel vzdělání a všech studentů, kteří pocházejí z chudších rodin a nemohou si dovolit, podle prezidenta Klause, studium na vysoké škole. Je pravdou, že když se stal českým prezidentem lhář Václav Havel, kterému pracující mohli věřit tak každé desáté slovo a to ještě s obrovskou rezervou, a po něm kat existence Československa, Václav Klaus, je možné, že se třetím českým prezidentem stane kdokoliv, kdo bude plnit přání kapitalistů a miliardářů. Je totiž potřeba si uvědomit, že prezident v buržoazním státě bude vždy buržoazní prezident a není tedy prezidentem českých pracujících, ale úzké menšiny společnosti, která denně vykořisťuje a utlačuje miliony českých pracujících.
Proto nevidím důvod klanět se kultu osobnosti lháře a zločince Havla, protože Havel nikdy nebyl mým prezidentem. I přesto, když se podíváme na osoby, které uvažují o kandidatuře na českého prezidenta, zůstává nám rozum stát. V buržoazním státě je však možné všechno. I to, že se na funkci českého prezidenta chystá kandidovat Karel Schwarzenberg, který spíše než nového prezidenta připomíná „Šípkovou Růženku“, která je odsouzena k častému spánku, jak v soukromí, tak na veřejnosti. Je opravdu smutné, že se o funkci prezidenta státu uchází člověk, který ani neumí národní jazyk státu, kterému chce vládnout. Ale když v naší republice patří zahraniční buržoazii už úplně všechno, proč by jí nemohl patřit i náš prezidentský úřad? A je snad překážkou to, že Schwarzenberg by byl českým prezidentem, i když neumí srozumitelně mluvit česky? Je snad pro buržoazii nějaký problém zavést, aby se v České republice opět mluvilo německy jako v dobách vlády Habsburků či v dobách německé okupace Československa? Proč by se budoucí prezident Schwarzenberg namáhal učit český jazyk, když se 10 milionů českých občanů může naučit jeho mateřskou němčinu? Zkrátka, ani to, že Schwarzenberg neovládá českou výslovnost, pro něj není zábrana, která by mu znemožnila kandidovat na prezidenta České republiky.
Zvolení Karla Schwarzenberga českým prezidentem by vedlo i k odnárodnění vědomí lidí a postupné rozmělňování kulturního a jazykového dědictví českého národa.
Nesmíme být však překvapeni, protože jako komunisté velmi známe buržoazní morálku a snahu buržoazie ovládat svět, která byla a je zaplacená krví několika desítek milionů lidí. Ale řadí se Schwarzenberg k buržoazní třídě, nebo je pro něj návrat České republiky do kapitalismu pouze „slabou kávou“ a raději by v Česku a možná i na celém světě obnovil feudalismus? Schwarzenberg by si možná přál návrat feudalismu a roboty, pro pracující a utlačované třídy. Díky objektivním skutečnostem, se mu to však nemůže podařit, i když o návrat alespoň k některým znakům feudalismu, se pokusit může. I církevní restituce nám v mnohém mohou připomínat snahu o návrat obrovské moci a vlivu katolické církvi, jak tomu bylo v Českých zemích, za dob feudalismu.
Ze všech těchto otázek a úvah vyplývá nejdůležitější otázka - Co je ve skutečnosti pravým záměrem „Šípkové Růženky po rakousku“? Hospodářský rozvoj České republiky a navýšení životní úrovně českých pracujících, nebo další rozšíření kapitalistických šíleností, které už 22 let zotročují drtivou většinu našich občanů? Pracující by měli velmi rychle pochopit, že knížata nepatří na Pražský hrad, a už vůbec ne rakouská knížata, ale do muzea starožitností, společně s dřívější feudální společností. Měli by pochopit, že žádný buržoazní prezident nebude bojovat za jejich zájmy, a to, že Karel Schwarzenberg patří k těm nejhorším variantám nového buržoazního prezidenta České republiky. Vřele proto doufám, že se nevrátíme do dob Rakouska-Uherska, monarchie a feudalismu. Doufám, že z Prahy se nestane Vídeň a že se Hradčany nestanou hradem „Šípkové Růženky.“
Vezmeme-li však v úvahu další možné kandidáty na prezidentský úřad, rozhodně nebudeme naplnění optimismem. Vykořisťovatel a kapitalista Tomio Okamura, který pochází z Japonska, které má za sebou děsivou a krvavou minulost, se sice tváří jako lidumil a přítel českých pracujících, ale ve skutečnosti je to příklad všech kapitalistů, kteří ovládají veškeré dění v České republice. Takovým kapitalistům, jako je Okamura, nikdy nepůjde a nikdy ani jít nemůže o práva a zájmy pracujících, ale o utlačování a vykořisťování, a to i těmi nejhoršími způsoby. Ani o bývalém českém premiérovi Janu Fischerovi či o ekonomovi Janu Švejnarovi si pracující nemohou dělat iluze. A lidový politik Miloš Zeman? Ani jeho dobrotivý výraz a sladká slova nic nemění na tom, že jako český premiér nezabránil rozkrádání a privatizaci státního majetku, ale naopak se za jeho vlády situace ještě zhoršila. Máme velké štěstí, že v ČR může být prezident zvolen jen na dvě pětileté období. Kdyby tomu tak nebylo, tak by byl nepochybně „stařičký mocnář“ Klaus prezidentem až do své smrti.
Kdo bude dalších pět let strašit na Pražském hradě se dozvíme při přímé volbě prezidenta v roce 2013. Nesmíme si dělat o volbě prezidenta žádné iluze, protože samotná volba prezidenta politiku buržoazního státu nezmění. Všichni američtí prezidenti, od Trumana po Obamu, měli jednu věc společnou. Byly to figurky bankéřů, kapitalistů a buržoazie. I když v roce 2008 mohl pro mnohé Obama znamenat naději, že se zločinná politika Spojených států změní, čtyři roky jeho vlády dokázaly, že v žádném buržoazním státě nevládnou politici, ale třída vykořisťovatelů a kapitalistů. To je zásadní skutečnost, kterou musí pracující přijmout, jinak se stanou obětí „buržoazní show“, kterou tento režim nazývá volbami.
Petr Kračmar
Viz též:www.komsomol.cz
|