Ukradené mládí
Přidáno v úterý 8. 2. 2011
Největší oběť kapitalistického systému v buržoazním státu je mladá generace. Nemám na mysli pouze dělnickou mládež, ale všechnu mládež žijící v kapitalismu. Mládež není kapitalismem postihnuta jen tím, že je vykořisťovaná, ale i tím, že způsobem života v kapitalismu, se samotná mládež o své mládí připravuje. Drtivou většinu mladých lidí negativně ovlivní kapitalistický režim, někoho nepatrně, někoho hodně. Ano, existuje i úzká menšina mladých lidí, kteří si v kapitalismu svého mládí užívají, i když špatným životním stylem, který i bohatou mládež deformuje. Jsou to většinou děti buržoazních vykořisťovatelů nebo jejich posluhovačů. Drtivá většina mládeže žijící v kapitalismu je však o své mládí nechutným způsobem připravená a okradená buržoazním státem a imperialistickými organizacemi typu Evropské unie a NATO. Platí to o mládeži v jakémkoliv kapitalistickém státě, ať se jedná o USA či o evropské kapitalistické státy, které kráčí v krvavých stopách imperialistických Spojených států. A na kapitalistický systém doplácí nejvíce právě mládež, žijící v těchto státech. Nebudu to komentovat v jednotlivých kapitalistických státech, neboť základní charakrestika života mládeže je v každém kapitalistickém státu stejná. Proto se zaměřím na styl života mládeže v kapitalistickém systému.
Základní charakteristika života mládeže v kapitalismu
Kapitalismus je systém plný nesvobody, utlačování vykořisťovaných tříd. V souvislosti s jeho vztahem k mládeži existuje jeho vlastnost omezovat práva a svobodný rozvoj osobnosti mladých lidí. Kapitalismus takto činil už od svého vzniku, stále se však jeho snaha o otupování mládeže zvyšuje, protože se hromadí prostředky mladých k získání větších vědomostí a rozvinutí své osobnosti, např. internet apod. Kapitalismus k zachování své bezpečné existence potřebuje jen čtyři typy mládeže:
1. Mládež, která podporuje kapitalismus ze své vlastní vůle, např. děti kapitalistů a jejich přisluhovačů.
2. Mládež, která podporuje kapitalismus pod vlivem antikomunistické a buržoazní propagandy.
3. Mládež, která je apolitická a lhostejná vůči společenskému a ekonomickému systému.
4. Mládež, která podporuje kapitalismus tím, že se fašizuje.
Aby byla mladá generace v kapitalismu rozdělena pouze na tyto čtyři "typy", musí být bezpodmínečně vyvíjen na mládež nátlak ze strany antikomunistické buržoazní propagandy. Aby byla mládež pro kapitalismus přijatelná, musí být otupována a závislá na informacích antikomunistické státní propagandy. Je tedy automaticky zamezeno rozvinutí vědomostí a osobnosti u mladých lidí, kteří jsou s nedostatkem objektivních informací nuceni číst a většinou i kývat na dezinformace, které produkuje a šíří buržoazie, která je jediným vlastníkem sdělovacích prostředků a jako jediná řídí systém školství a jeho výuky. Mládež je navíc v kapitalismu největší obětí fašizace společnosti, kterou kapitalismus ve společnosti rozvíjí k zachování své existence.
Aby byla mládež pro kapitalismus přijatelná, musí jí být vnucen takový životní styl, který zamezí rozvoji osobnosti jednotlivých mladých lidí, neboť rozvoj osobnosti mladých lidí by směřoval k jejich zjištění pravdy o společensko-ekonomickém systému, ve kterém žijí - kapitalismu. Navíc, kapitalismus nepotřebuje, aby se děti vykořisťovaných mas vzdělávaly, nýbrž aby upadly ve lhostejnost k společnosti a jejím problémům. Proto buržoazní stát zavádí školné, které zajišťuje jistotu studování pouze přívržencům kapitalistického systému - mládeži z bohatých a materiálně zajištěných rodin. Kapitalistický stát vědomě a cíleně neumožňuje mládeži se vzdělávat. Deformuje kulturu, do sportovních aktivit vnáší komercializaci. Mládeži je jakýkoliv rozvoj znemožněn. Namísto toho kapitalismus vnutí mládeži ten životní styl, který směřuje ke lhostejnosti a apolitice mládeže. Mládež v kapitalismu je tedy zahlcená drogami, alkoholem, hazardem a dalšími prostředky, které z mládeže činí neškodný a nevědomě vykořisťovaný společenský živel. V kapitalismu lehce dostupné prostředky, které jsem vyjmenoval, zaručí buržoaznímu státu nezájem mládeže o společnost, ve které žije, k přírodě, k vědě, k politice, k ekonomii apod. Taková mládež je tedy pro kapitalismus zcela neškodná a přijatelná. Tímto způsobem kapitalismus krade mladým jejich vlastní mládí.
Co je to mládí? Věk dospívání, ve kterém se mládež baví, ale také spatřuje a seznamuje se s novými a složitými problémy, např. v přírodě, ve společnosti a především ve svém vlastním životě. K mládí nepochybně patří zábava, nesmí však mladým znemožňovat jejich zájem o dosud neznámé věci. K mládí také patří založení rodiny, což je v kapitalistickém systému výrazně znesnadněno. Problém v životnímu stylu kapitalistické mládeže totiž není pouze v tom, že zábava je vyvyšována nad zájmem o rozšíření vědomostního obzoru. Problém je především v tom, že způsob zábavy kapitalistické mládeže vede k ničení životů mladých lidí. Alkohol, drogy, hazard, prostituce, to jsou všechno věci, které jsou mladým lidem v kapitalismu vnucovány a které vedou k zničení životů milionů mladých lidí na celém světě. Mladá generace potřebuje zákonitě zábavu. Ale takovou zábavu, která fungovala v socialismu, která umožnila mladým bavit se bez strachu a obav o svoji kvalitu života a o své životní potřeby. Nyní bych rád stručně uvedl typy zničených mladých životů v kapitalistickém systému.
1. Mládež zničená finančním a materiálním nedostatkem
Nejvíce mladých lidí je v kapitalistickém státu zničeno finančním a materiálním nedostatkem sebe a své rodiny. Drtivá většina mládeže v kapitalismu pochází z vykořisťovaných rodin. To znamená, že drtivá většina mládeže nemá v kapitalistickém státě zajištěné základní životní potřeby a jsou jí omezována a oklešťovaná základní lidská práva. Mládež tedy postrádá finanční a materiální dostatek. Hlavně tímto způsobem okrádá kapitalismus mládež o jejich mládí a ničí mladým jejich život. Omezuje život mladé generace, neboť v kapitalismu je vše postaveno na finanční situaci jednotlivých rodin a lidí. Drtivé většině mladých je díky finančnímu a materiálnímu nedostatku odepřeno např. vzdělávat se, navštěvovat a účastnit se kulturních a sportovních aktivit. Z toho pramení většina problémů mladých lidí v kapitalismu. Život mladých je zničený, protože nedostatek financí vede v horších případech k ztrátě domova, nebo k úmyslné ztrátě života - k sebevraždě. V lepších případech mládež s finančním nedostatkem podlehne alkoholu, drogám, hazardu apod. Jsou i četné případy, kdy mladí lidé kvůli finančnímu a materiálnímu nedostatku nemohou založit rodinu, ani se nemohou osamostatnit a žít svůj vlastní život. To je ohavné potlačování lidských práv kapitalistickým systémem, pokud brání mladým mít svoji vlastní rodinu.
2. Mládež zničená stylem života v kapitalismu
Pokud se mladých nedotkne nebo je úplně nezničí finanční a materiální nedostatek, zničí mládež její vlastní životní styl v kapitalismu, ke kterému ji právě někdy nedostatek financí vede. Mám na mysli např. alkohol, drogy, hazard. Pokud mládež podlehne tomuto stylu života, je postupně svým životním stylem zničena. Životní styl v kapitalismu omezuje a ničí mládež stejně jako finanční a materiální nedostatek. Rozdíl je v tom, že životní styl v kapitalismu přímo útočí na osobnost mladých lidí, přímo nahrazuje zájem mladých lidí o svět zájmem o alkohol, drogy, cigarety, hazard. I tento způsob zničení života mládeži je produktem kapitalistického systému.
3. Mládež zničená nedůsledným zákonem v kapitalistickém státě
Některé mladé lidi žijící v kapitalismu může zničit i nedůsledný zákon kapitalistického státu. Mám na mysli případy, kdy kapitalistický zákon není důsledný v otázkách ubližování mladým lidem. Obětmi nedůsledného kapitalistického zákona jsou z mládeže především dívky, které se stávají obětmi znásilňování apod. Na vině je zaprvé nedůsledný kapitalistický zákon a za druhé nezdravá a nemorální kapitalistická společnost. Je však opět na vině kapitalismus, neboť jeho zákony neslouží k potlačování zločinů, ale k potlačování všech odlišných názorů a k zachování vykořisťovatelského systému. Kapitalismu kriminalita a trestné činy vyhovují, je to pro něj přijatelnější nežli komunistická aktivita mládeže. Spousta mladých lidí se již stala obětmi znásilnění, domácího násilí apod. právě díky kapitalistické podobě zákona a především kapitalistické podobě společnosti. V kapitalistickém zákonu žádná spravedlnost neexistuje! A pro ochranu mládeže není v kapitalistickém pořádku žádné místo!
4. Mládež zničená netoleranci v kapitalistické společnosti k odlišnosti
Existují i mladí lidé, kteří se z kolektivu mládeže, žijící podle vzoru kapitalistického životního stylu, vylučují. Mohou se vylučovat čímkoliv. Rád bych zdůraznil smutný fakt, že v kapitalistické společnosti není tolerována odlišnost. A právě mládež se stává největší obětí této skutečnosti. Pokud je nějaký mladý člověk v období svého mládí a dospívání vyřazován ze svého kolektivu pro svoji odlišnost, vznikají u něj buď pocity méněcennosti, deprese a sebevražedné sklony nebo nenávist k světu a uchýlení se ke kriminální činnosti. V každém případě je těmto mladým lidem zničen život díky mravům kapitalistické společnosti a díky životnímu stylu mladých lidí, kterému se všichni mladí lidé nechtějí podřídit a ve svém kolektivu za to platí určitou daň. Mládež, žijící kapitalistickým stylem, neuznává žádnou odlišnost. Jakmile se někdo odlišuje, např. rasou, náboženstvím, sexuální orientací, národností, povahou, názory, způsobem života apod., je okamžitě vyvrhnut. Zní to jako banalita, ve skutečnosti se však jedná o velmi vážný problém v životě mladých, kteří díky jednomu stylu života mládeže - kapitalistickému stylu - jsou nuceni k samotě, vyvrhnutí a opovrhování. I takto může kapitalismus zničit život mladým lidem.
5. Mládež zničená antikomunismem v kapitalistickém společnosti
Další mladí lidé, kteří jsou zničení kapitalistickým systémem, jsou političtí aktivisté, kteří nesouhlasí s kapitalistickým systémem a prosazují jeho odstranění. Takoví mladí lidé jsou pro kapitalismus největší hrozbou. Především jsou kapitalismus největší hrozbou komunisté, kteří pochopili princip kapitalistického systému a pochopili i princip vyššího společenského systému - socialismu, který je pro drtivou většinu společnosti přijatelnější nežli kapitalismus. Proto kapitalismus tolik útočí ve své propagandě proti komunistům a vytváří společnosti vnucovaný nevědecký antikomunismus. V takové zmanipulované společnosti jsou komunisté vyčleňováni, pronásledováni, ohrožováni. Jsou jim znemožňována lidská práva, např. právo na práci apod. Spousta mladých lidí musí draze platit kapitalismu za své pokrokové politické názory, což je v kapitalistickém systému zcela běžnou záležitostí.
Existují i další případy, kdy je mladým zničen nebo znemožněn život. Uvedl jsem shrnutí většiny problémů v životě mladého člověka, problémů, za které může kapitalismus.
Mládež v socialismu
Život mladých lidí v socialismu se musí od života mladých lidí v kapitalismu odlišovat. To dokázala existence socialistického tábora v minulém století a dokazuje to i existence zbylých socialistických států v dnešní době. V socialismu je mládež vedena k práci, k vzdělání, k zájmu o okolí a o svět. Je vedena k lásce, k morálnosti, k toleranci, k nenásilí, ale také k nenávisti ke všem utlačovatelským systémům, ke kapitalismu a fašismu. Mládeži je v socialismu umožněna zábava, ale i kultura, sport, vzdělání apod. Základní rozdíl mezi stylem života mládeže v kapitalismu a socialismu je ten, že v socialismu styl života nebrání mládeži v jejím rozvoji a zároveň přispívá k zájmům proletariátu. V kapitalismu styl života brání mládeži v jejím rozvoji a přispívá k zájmům úzké menšiny společnosti - buržoazie. Mládež, žijící v socialismu, nebyla nikdy utlačovaná, jako je nyní v kapitalismu. Socialistická mládež byla svobodnější, ale byla vedena životním smyslem, což je důležité a v kapitalismu to mládeži chybí.
Závěr
Na závěr je potřeba opět zdůraznit, že kapitalismus buduje v mladé generaci fašistické postoje a názory. Mládež je tedy hlavním bodem fašizace společnosti, kterou v ní buduje kapitalismus. Způsob, kterým kapitalistický stát terorizuje mladou generaci, omezuje a ničí práva a důstojný život mladým, způsob, kterým krade mladých jejich mládí, je ohavný, nechutný a trestuhodný. Kapitalistický systém tím, že ničí život mládeži, si sám však připravuje konec své existence, neboť mládež se nenechá věčně klamat a terorizovat kapitalismem a jednou s tímto utlačovatelským režimem skoncuje. Aby však bylo ukradené mládí mladým lidem navráceno, musí být nejdřív odstraněn současný kapitalistický systém. Dokud bude tento systém existovat, nebude v životě mladých lidí docíleno žádné změny k lepšímu, spíše naopak. Proto si mládež musí uvědomit, v čem vlastně žije a o co je ochuzena. O své vlastní mládí. O to, co znamenalo bavit se, o to, co znamenalo se vzdělávat, o to, co znamenalo pracovat, o to, co znamenalo založit rodinu. To vše je drtivé většině mladé generace v kapitalismu ztěžováno a znemožňováno. A ptám se mládeže: Opravdu si nechce vzít ukradené mládí zpět? A pokud jí tento režim dovolí mít děti, bude chtít, aby žily v tomto kapitalistickém životním stylu?
PKR
www.komsomol.tym.cz